neděle 9. června 2013

TAG: Nežiju jen make-upem

Tagy já rádo. Pravděpodobně to souvisí s mou vášní pro vyplňování všemožných dotazníků a průzkumů, tak se přidám k tomuto, který jsem objevila u IYF.


1. Koukáš se na televizi? Jaký je tvůj oblíbený pořad, případně seriál?
Koukám. Respektive mám televizi jako zvukovou kulisu. Nejčastěji ČT24, dobře se mi při poslechu vaří, uklízí, pracuje. Guilty pleasure jako prase je pro mě Dallas. Ten původní, starý. Aktivně koukám na Dead like me, Warehouse 13, Heuréku a pokud mám čas si v tu dobu sednout, tak přiznávám.. ano, i Ulici. Nejsem filmový maniak, film si cíleně pustím výjimečně, ale pokud ano jsou to už méně fastfoodové věci. Hlava 22, Constantine, Kmotr...
Přes to, že mi téměř nonstop běží ČT24, nevynechávám večerní zprávy na Primě.
Fascinují mě lidé prsící se, že nemají televizi, protože "filmy si pouštíme na počítači/tabletu/plátně/..... a zprávy taky." - WTF? Ono není podstatný, na co člověk se zaujetím kouká, ale z čeho to na něj leze? Aha, aha. 
(Nemluvím o těch, kdož nemají a filmy si nepouštějí na ničem. To jsem schopná pochopit.)


2. Vaříš? Jaké je tvé nejoblíbenější hlavní jídlo a dezert?
Ráda a dobře. Fakt. Můj první blog byl zaměřený na jídlo a vaření, jenže je to deset let zpět, kdy jich nebyla tuna a časopisy o vaření také téměř neexistovaly. Takže mé, v domáckých podmínkách tvořené, fotky ještě nebyly trapné. V současné době už by byly, s maličkým digitálem člověk moc použitelných fotek jídla neudělá. 
Nejoblíbenější jídlo jsou, i když vařím velmi ochotně, rajčata s mozzarelou. Téměř denně. Miluju zeleninové saláty. Ovšem nepohrdnu poctivou italskou kuchyní, za medium rare steak bych šla světa kraj a nemít značné sklony k tloustnutí, mohla bych se denně futrovat i knedlíky s omáčkou. 
Moje maminka byla skvělá kuchařka, ale výborný steak jí nikdy z kuchyně nevylezl a záviděla mi, že mě ano :-) Loni jsem od kamaráda k svátku dostala kurz přípravy steaků v Pogenpohlu, takže jsem toto umění ještě doladila.
Užrala bych se tiramisu, ale opět zde narážím na zálibu mého těla usyslit každou kalorii a zrnko tuku, takže velmi s mírou.
Miluju práci s kynutým těstem.
Když není nutnost produkovat potravu na ten den, dělám si přípravy jako silný vývar a tak podobně. U sporáku bytostně potřebuju stát denně. U většiny jídel mě baví proces přípravy více, než následná konzumace.

3. Vysněné povolání?
Jaderný fyzik. Fakt. Fascinuje mě to. 
Druhé v pořadí je kytarista v dobré ostřejší kapele.
Z reálnějších věcí bych zmínila výstavařinu, na to bych měla i vzdělání, ale v době, kdy jsem končila školu, nebyly Letňany tak rozjeté a do Brna se mi stěhovat nechtělo...

4. Ovládáš nějaký cizí jazyk? Jakým jazykem by ses chtěla dorozumět?
Angličtinu. Dědeček se mnou od malinka komunikoval hodně anglicky, přechod na jazykovku ve třetí třídě byl celkem logický důsledek. Svého času mě komunikace v tomto jazyce v podstatě živila, ale musím přiznat, že výpadky používání jazyka přestupem do jiného zaměstnání a následné roky obstarávání tvora, který nemluvil vůbec a pak blbě, daly této schopnosti na prdel. Dnes už to taková hitparáda není, nicméně pořád rozumím a domluvím se obstojně. 
Německy rozumím velmi dobře psanému textu, u mluvené němčiny už je to podstatně horší a pohovořím pouze pod pohružkou smrti hlady či pod vlivem šesti piv. Za tohle se na sebe zlobím, kdybych v pubertě nebyla blbá, mohla jsem na tom být mnohe lépe, ale pubertální šprajcy, že. V dospělosti jsem pak po překonání pózy "debilní němčina" zjistila, že rozumím o hodně víc, než bych tušila. Hodlám se na ní vrhnout.

5. Za co utrácíš v rámci kategorie "pro radost", když ne za makeup? 
Za jídlo. Parmesán !! Olivy !! A tak dále. (Chuťpoint)
Za bločky, zápisníky a diáře. Miluju přepisování narozenin a svátků do čerstvých diářů, takže jsem schopná aktuální v průběhu roku vyměnit i třikrát.
Za boty. 


6. Seznamuješ se snadno s neznámými lidmi?
Ještě před šesti sedmi lety bych řekla, že samozřejmě !
Postupem času však zjišťuju, že pokud jsem vhozena mezi lidi zcela mi neznámé, jsem nesvá a nejistá. Toto tak úplně neplatí ve chvíli, kdy dané lidi vidím osobně sice poprvé, ale už jsem měla možnost s nimi komunikovat kupříkladu přes web. Jak je na čem stavět, jsem docela bavič, pokud mi společnost hodně sedí, jsem tahoun v dělání hovadin a vymýšlení píčovin. Toto platí samozřejmě i pokud jsem s dlouholetými přáteli a v takovém případě jsem v tom fakt dobrá :-))


7. Čteš knížky nebo preferuješ internetové čtivo? 

Čtení je pro mě nutnost jako pití a jídlo. Čtu pořád a všechno, co přede mnou neuteče. Knihy, noviny, časopisy. Knížky jsou něco, co podle mě tablety nikdy nikdy nenahradí - otáčení stránek, vůně čerstvé knihy, ach. Pro knihu do čtečky ale v deštivém sobotním odpoledni nikam nemusím. Papír a jedničky s nulami tedy u mě žijí v symbióze. Do vany Kmotr v rodinném salátovém vydání, rozbor havárie Černobylské elektrárny na čtení v metru ve čtečce. Obecně - beletrii louskám z papíru, odborné věci z displeje.


8. Co je tvá nejhorší a nejlepší vlastnost?

Umanutost.
V některých souvislostech je to výborná vlastnost ("já se ten steak prostě naučím !!!! udělat dobře!"), v jiných je to vlastnost na výsost nepříjemná, ba odporná. Snažím se s tím pracovat, vím to o sobě, ale zcela to potlačit nedokážu. Mívám záchvaty "mám pravdu, pravdu, pravdu, vždcky pravdu" a jsem na přesdržku. Zdravím svého muže. 
S tím souvisí choleričnost a náladovost. Rozkošné.
Na druhou stranu jsem empatická a obětavá, nejsem lakomá, takže například všemožná charita a podpora věcí, které by dle mě podporovány měly být, to je moje.

 
9. Chodíš se večer bavit mezi lidi nebo preferuješ komorní společnost?

Z "čím víc lidí, tím víc party" se to postupem věku mění na "tři lidi, který znám deset a víc let, je nejlepší možný večer". Nicméně jsou situace, jako třeba Rammsteiní koncert, kde je mi i patnáct tisíc spoluobčanů málo :-) Některý věci prostě komorně dělat nejdou :-)


10. Kdybys neblogovala, mezi jaké činnosti bys podělila volný čas, kterého by najednou bylo nejspíš mraky?
Nežere mi to zase tolik času, abych ho označila za "mraky", ale ok - asi bych se víc věnovala okopávání netřesků, pletí jahod a konverzaci s ibiškem, aby hezky rostl a kvetl :-)
 


 

 

9 komentářů:

  1. má to dost styčnejch bodů:D a když si všimnu o víkendu Dallasu, tak ho taky nechám puštěnej, je to takový zábavný retro, pamatuju si, jak jsem na to jako dítě koukala a toho JR fakt nesnášela :)))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ja ho mam spojeny s prazdninami na chalupe - babca s tetou koukaly a ja smirovala, neb jsem nesmela ("to neni pro deti!"). Rvouci vlastovky, vonici seno, pohoda, Dallas :-)

      Smazat
  2. Jaderny fyzik :o) tak to je i muj sen, tak doufam, ze se v pristim zivote potkame treba v CERNU.. :o)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. CERN ooooo ano ! Exkurze v nem a ve vyzkumnem ustavu v Rezi patrink mym nezapomenutelnym zazitkum :-)

      Smazat
  3. Jééé, to je pěkné :). Ta umanutost je dobrá, sama bych někdy potřebovala víc vůle.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No ja ti nevim. Byla by fajn pokud by to byla zabejcenost v uzitecnych vecech. Ja ji bohuzel casto vykazuju i u blbosti, kde bych mela a mohla ustoupit. S vekem se to lepsi, ale porad to tu je. Nicmene chot ma schopnost myslet si neco o prdeli a nechat me zklidnit se a jinde se to temer neprojevuje, tak alespon ze tak :-)

      Smazat
  4. V něčem to máme dost podobné :). Kurz přípravy steaků bych si taky nechala líbit :).

    Můj tag najdeš zde:

    http://bourjoisgirl.blogspot.cz/2013/06/neziju-jen-makeupem-tag.html

    OdpovědětSmazat
  5. Super čtení! Taky bych chtěl dědečka, který se nou mluví anglicky :-)

    World By Bella

    OdpovědětSmazat